John Irving - Pravidla moštárny
13. dubna 2008 v 10:26 | K22
|
Knihy
V malém zapadlém městečku St. Cloud´s ve státě MAine, kde doktor Larch zřídil sirotčinec s nemocnicí, se narodil chlapec jménem Homer Wells. Po několika frustrujících zážitcích v pěstounských rodinách zůstává v sirotčinci natrvalo, a naučí se od Dr.Larche jeho řemeslo. Umí porodit zdravé dítě, i kdyby nastaly komplikace, a umí provést i potrat, který je zakázaný. Ten však provádět nechce. Souhlasí s tím, že ženy mají právo rozhodnout se, ale také věří, že plod má duši.
Když do St. Cloud´s přijede mladý pár (Wally a Candy), chopí se příležitosti a odjíždí s nimi.(Čímž zradil slib, který dal Melony, která ho po tom, co uteče ze sirotčince, celý život hledá.) Odjíždí s nimi do sadařství Ocean Viev. Naučí se česat jablka, zamiluje se do Candy, což je problém, protže je to snoubenka jeho nejlepšího přítele.
Děj příběhu se různě zamotává, a Homer stále vede svůj letitý spos s Dr. Larchem, který je pro Homera skoro otcem.
Homerovo poznávání končí a sirotek konečně nachází ve světě své místo v duchu první zásady Wilbura Larche: být užitečný.
Knihu jsem četla až potom, co jsem viděla film, který je skvělej, ale na knihu to zdaleka nemá. Ve filmu je vynecháno, podle mně, hodně podstatných věcí. Stoprocentně doporučuju přečíst.

Potáhnou!
24. března 2008 v 2:00 | Kobliha
|
Naše PSEUDOtvorba
Až dneska zazvoní,
no já jim dám.
Do držky dostanou,
potáhnou dál.
Zmlátí nás, vyšlehaj, na prdel daj,
natáhnou ručičku...
No já jim dám.
Ve skříni pušku mám,
v šuplíku zbrojní pas.
No to by bylo,
aby příští rok přišli zas!
George Orwell - Farma zvířat
24. března 2008 v 1:54 | Kobliha
|
Knihy
Kniha zachycuje ve zkratce dějiny Sovětského svazu, a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka ,,prasečího Lenina" Majora jako parodie na mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým a následným vyhnáním Trockého. V podobě stachanovce Boxera je zachyceno pracovní nadšení, ve stále menších přídělech krmení krize bolševického hospodaření, a celá kniha končí satirou paktu neútočení, válkou a následným přerodem revolučních prasat v jejich největší nepřátele - lidi.
Zajímavá je volba metafor: zatímco některé jsou poměrně očekávané (psi jako tajní policisté, kůň jako stachanovský dříč, ovce jako nepřemýšlející masa), jiné naopak poměrně překvapí, zejména ta ústřední - neškodní pašíci, jak je známe z pohádek, působí jako vůdci proletariátu, diktátoři a původci veškerého zla neotřele, byť je to metafora případná, přinejmenším z hlediska podoby.
Pozoruhodné je i zachycení proměn revolučních nálad a postupné sílení moci ze strany prasat, vývoj kolektivní paměti, kdy se z Kulišova hrdinství postupně stane zbabělost, a nakonec zrada; revoluční desatero je bod po bodu upravováno a měněno a nakonec je nahrazeno heslem vyjadřující nadřazenost prasat.
Příběh revoluce, jak jej Orwell načrtl ve Farmě zvířat, je tragický. Zhlediska většiny zvířat na farm k žádné změně nedošlo, pouze se snad nakrátko zlepšila jejich nálada. Dokonce i název se vrátil do původní podoby, a tak jediná změna se odehrála na postu ,,pána". Farma zvířat je umělecky pozoruhodnou bajkou a svědectvím o jasnozřivém vhledu do dějin revoluce a naivním chápání jejích ideálů.
Knížka stojí určitě za přečtení. A přečíst se dá i za několik málo hodin. :)
Pucek.
29. ledna 2008 v 13:00 | Kobliha
|
Naše PSEUDOtvorba
Na hlavě turban z Afriky,
na šnůře vysí kolíky.
Stehna na židli placatá,
opravdu, jsou trochu macatá.
Na tohle zírají oči mé,
copak se z toho vyvyne.
Nic. Jdu věšet prádlo.
Stephen King
29. ledna 2008 v 12:53 | Kobliha
|
Autoři
King se narodil 21.září 1947 v Portlandu.
Je to americký spisovatel hororů. A můžeme tvrdit, že jedním z nejúspěšnějších. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována.
Dřív jsem jeho knihy četla celkem hodně. Ale po nějaké době jsem jím byla už přesycena. Je to v podstatě jedno a to samé. Pořád dokola. Tím ale nepopírám, že je to dobrý spisovatel. (Což by ani popřít nešlo.) Jen se prostě nedá číst pořád.
Nedávno jsem se k němu znova dostala. Kniha se jmenovala "Dlouhý pochod". Po dlouhé době, jsem jeho knihu uplně zhltla. Můžu říct, že toto jeho dílo se mi od něj líbí nejvíc. Je to asi tím, že se liší od jeho ostatních.

NAPSAL:
- Carrie 1973
- Osvícení (The shining) 1977
- Mrtvá zóna (The Dead Zone) 1979
- Dlouhý pochod (The Long Walk) 1979
- Christina (Christine) 1983
- Řbitov zviřátek (Pet Sematary) 1983
- Geraldova hra (Gerald´s game) 1992
- Nespavost (Insomnia) 1994
- Zelená míle (The Green mile) 1996
- Černý dům (Black House) 2001
- Puls (Cell) 2006
- (Duma key) 2008
a další...
Edgar Allan Poe
21. ledna 2008 v 22:04 | Vrápenec
|
Autoři
Edgar Allan Poe žil v Americe v letech 1809-1849.Považuje se za zakladatele detektivního a hororového žánru.Je autorem mnoha, především fantastických a mystických povídek a básní.
Edgarův otec David propadl alkoholismu a opustil ženu.Edgarova matka Elizabeth zemřela ve 24 letech na tuberkulózu.Zanechala po sobě tři sirotky - Edgara, Williama a mentálně postiženou Rosalie.
Nějaký čas žil Edgar v sirotčinci, avšak většinu dětství prožil u svých pěstounů - rodiny Allenů.Na universitě začal mít problémy s alkoholem a hráčskými dluhy.Kvůli tomu přestoupil na vojenskou akademii, odkud byl však brzy vyloučen za nedisciplované chování.

V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Colemm(o jedenáct let později umírá).Již naprosto propadl alkoholu a drogám.
V roce 1845 zveřejnil svou báseň Havran, která sklidila veliký úspěch.Kvůli alkoholu a drogám však znovu upadl do zoufalé bídy.
Umírá v komatu, způsobeném alkoholem a drogami roku 1849.
Nejznámější díla:
báseň Havran
Povídka Jáma a kyvadlo
Povídka Vraždy v ulici Morgue(detektivní zápletka)
kája a její triko
21. ledna 2008 v 17:16 | MÁSLO
|
Naše PSEUDOtvorba
DĚLAT SVÍČKU NA PALOUKU,
A POJÍST TROCHU VDOLKŮ.
KUKÁTKEM NA TĚ HLEDĚT
A NIC O TOBĚ NEVĚDĚT .
Hořící žirafa.
18. ledna 2008 v 18:36 | XiXi
|
Naše PSEUDOtvorba
Jsi jak radioaktivní odpad,
je těžké se tě zbavit.
Jediné po čem toužím,
je v lednici tě navždy schladit.
XOXO XiXi ♥
