Kniha zachycuje ve zkratce dějiny Sovětského svazu, a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka ,,prasečího Lenina" Majora jako parodie na mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým a následným vyhnáním Trockého. V podobě stachanovce Boxera je zachyceno pracovní nadšení, ve stále menších přídělech krmení krize bolševického hospodaření, a celá kniha končí satirou paktu neútočení, válkou a následným přerodem revolučních prasat v jejich největší nepřátele - lidi.
Zajímavá je volba metafor: zatímco některé jsou poměrně očekávané (psi jako tajní policisté, kůň jako stachanovský dříč, ovce jako nepřemýšlející masa), jiné naopak poměrně překvapí, zejména ta ústřední - neškodní pašíci, jak je známe z pohádek, působí jako vůdci proletariátu, diktátoři a původci veškerého zla neotřele, byť je to metafora případná, přinejmenším z hlediska podoby.
Pozoruhodné je i zachycení proměn revolučních nálad a postupné sílení moci ze strany prasat, vývoj kolektivní paměti, kdy se z Kulišova hrdinství postupně stane zbabělost, a nakonec zrada; revoluční desatero je bod po bodu upravováno a měněno a nakonec je nahrazeno heslem vyjadřující nadřazenost prasat.
Příběh revoluce, jak jej Orwell načrtl ve Farmě zvířat, je tragický. Zhlediska většiny zvířat na farm k žádné změně nedošlo, pouze se snad nakrátko zlepšila jejich nálada. Dokonce i název se vrátil do původní podoby, a tak jediná změna se odehrála na postu ,,pána". Farma zvířat je umělecky pozoruhodnou bajkou a svědectvím o jasnozřivém vhledu do dějin revoluce a naivním chápání jejích ideálů.
Knížka stojí určitě za přečtení. A přečíst se dá i za několik málo hodin. :)